Otče Marku, jste děkanem od roku 2023. Co Vás na Vaší práci nejvíce baví, inspiruje?

Baví mě nové výzvy. Byl jsem v děkanství už pět let, tak jsem měl aspoň základní představu, jak funguje. Něco přes rok jsem vykonával i úkol kaplana pro mládež. Organizoval jsem putovní společenství, tedy společenství každý měsíc v jiné farnosti. To mě dost obohatilo o znalost místních poměrů. Baví mě, když se budují vztahy a něco se vytváří s Bohem a pro druhé. Hned od začátku mého působení ve funkci děkana jsem zavedl kněžské rekolekce na různých místech. Můžeme tak být blíže místním lidem.

V děkanství funguje 16 kněží. Jak se Vám s nimi spolupracuje?

Vážím si jejich přijetí mě v roli děkana. Jsem z nich nejmladší. Nejsem jejich přímým nadřízeným. Tím je diecézní biskup a generální vikář. Moje role je spíše pastorační - takový koordinátor aktivit v děkanství. Vozím informace z Brna a nejen ty informace - také spoustu materiálů, plakátků a knížek. Z prvního setkání v Brně jsem vezl několik velkých krabic plných knih. Pochopil jsem, proč na tuto funkci vybírají kněze mladší (úsměv). Myslím si, že jsme dobrý děkanský tým. Na každém z nás záleží. Nikdo z nás není „superhrdina“, který by nepotřeboval toho druhého. Každý byl nějak obdarován a má charisma pro různorodou službu. A v tomto smyslu je naše spolupráce velmi důležitá.

26 farností v děkanství není málo. Co je pro Vás prioritou při práci s nimi?

Každá farnost je originální. Stejně jako my lidé jsme každý originální. Farnost tvoří okruh lidí, kteří poznali Krista a chtějí z této zkušenosti žít. Myslím si, že je velkým úkolem objevit, v čem je daná farnost originální, jakou součást církve tvoří. Opustil jsem představu, že by všechny aktivity musely probíhat ve všech farnostech. Někde se více věnují dětem, někde rodinám, někde se scházejí jen senioři. Všechny aktivity naráz se mohou zpravidla provozovat jen v těch největších farnostech. A pak jsou jednotlivci, kteří nenajdou ve své farnosti aktivity nebo společenství, která by byla přímo pro ně. Nic ale nebrání tomu najít si toto konkrétní společenství v jiné farnosti. Proto bychom měli o sobě navzájem vědět, co se kde koná, a těch nabídek využívat. I tomu slouží web www.dekanstvi.cz a v něm umístěná naše žďárská sekce.

Podle počtu věřících, kteří se účastní mší svatých, jsme třetí největší děkanství v diecézi.  Jak o nás věřící pečujete? Co nám nabízíte?

Jako se biskupství snaží starat o nás kněze, školit nás a poskytovat pro nás zázemí v podobě různých pracovníků starajících se o různé oblasti související s výkonem role faráře (např. stavební technik, právní oddělení, účetní…), tak je snahou biskupství skrze jednotlivá děkanství poskytovat zázemí mnohým skupinám dobrovolníků, kteří ve farnostech pomáhají. K tomuto úkolu byla pro nás od začátku roku ustanovena Moderátorka pastoračních aktivit. Ulehčuje tím práci děkanovi a ostatním kněžím. Na jejích bedrech tak leží velké břemeno. Daří se nám pořádat různá podpůrná a formační setkání akolyty, katechety, aranžéry květin, ministranty, varhaníky, scholy a i členy pastoračních rad. Věnovat se více chceme též rodinám, dětem a mládeži.

Co byste popřál kněžím i všem věřícím do nového roku?

Přeji nám všem, aby se víra pro nás stala radostí. Zažehne-li Bůh v nás světélko naděje, je velká pravděpodobnost, že od nás tato zkušenost s Bohem „přeskočí“ ještě na někoho dalšího. Svatý rok naděje 2025 je k tomu dobrou příležitostí.

Lenka Šustrová

Události v našem děkanství sledujte na www.dekanstvi.cz nebo na FB stránce @dekanstvizdarns